Příběhy z farmy 1 - Lodičky

19. listopadu 2016 v 18:27 | Anice |  Příběhy z farmy

PŘÍBĚHY Z FARMY 1 - LODIČKY


Jednoho krásného slunečného rána jsem se probudila v kurníku.
Protože můj pokoj na farmě byl zrovna pronajatý příbuznou, která nás přišla na víkend navštívit, přestěhovala mě máti nejdřív do chléva, ale to se jí zdálo moc luxusní, potom mě přemístila do kravína, ale to jí připadalo až moc....velkorysé, a tak se nakonec rozhodla, že přes víkend pobudu mezi slepicí Klárou a slepičkou Jindřiškou v kurníku na zadním dvoře.
Zvedla jsem se ze svého pelechu a pod sebou uviděla dvě vejce, snad mě matka pochválí, pomyslela jsem si, když mě totálně seřvala, že za tohle si nové šperky na bleším trhu nekoupí. Zklamaně jsem se odešla do místní řeky opláchnout a také si vyprat svoji podprsenku, kterou jsem zdědila po mé pra pra pra sestře z osmé šíje mé pratety. V tom jsem uslyšela lámání větviček. Z mého bujného dekoltu, který byl na 4letou dívenku překvapující, jsem vytáhla vlastnoručně vyrobenou kudlu ze slámy. Čekala jsem, co se ke mně přiblíží a pokusí se mě zabít, rozpárat mi břicho a mými rozžvýkanými orgány nakrmit svá mláďata, nakonec to byl místní farmář, který si rád přišel k říčce opláchnout nožky.
,,Dobré ráno, Anice," řekl, když do řeky lezl celý nahý. Zakryla jsem si svá očka, ale skulinkou mezi prsty jsem ho pozorovala. ,,Dnes jsem byl u vás na farmě a předával tvé mamce zboží, co si objednala z ebay" říkal a já vůbec nechápala o čem to mluví. Co by si matka mohla objednat? Kravské výkaly na hnojení?
,,Kdepak, objednala si křišťálové lodičky od Manola Bahníka," pravil mi ten moudrý starec, když ho řeka pohlcovala do svých útrob.Přemýšlela jsem, kde máti na takové drahé lodičky vzala peníze. Urychleně jsem se vrátila do mého pokoje, ve kterém právě chrápala moje pratetička z matčina levého prsu, Kadibunda Sekačková. Opatrně, abych ji nevzbudila, jsem vlezla pod postel a vytáhla malou krabičku, kde jsem si uchovávala drobné věcičky a taky vydělané peníze. Krabičku jsem potichoučku otevřela a peníze tam nebyly!
Naštvaně jsem vystřelila z mého pokoje a zamířila si to k matčině pokoji ze sena. Zabouchala jsem jí na dveře z lupenů plnou silou, že se nám z toho málem rozpadla celá farma. Nikdo neotvíral, tak jsem dveře vykopla. Matka si zrovna mastila pleť sádlem z naší prasnice Evženie a u toho pila sklenku jejího plnotučného mléka.
,,Matko...máš na sobě krásné lodičky," řekla jsem a ukázala na ně. ,,Zajímalo by mě, odkud jsi na ně vzala peníze?"
Matka dopila svou sklenici mléka, odložila ji na noční stolek a ve svých nádherných lodičkách, pro které bych vraždila, a taky že se mi v kapse otevírala kudla a malá ďáblice Anice, usazená na mém rameni, mi šeptala do ouška, ať matce vypíchnu obě oči, ruce jí useknu cirkulárkou a její mrtvolu hodím do jezera k tomu starci, došla až ke mně, podívala se na mě jako na spodinu celého vesmíru a mezi try procedila, že to není moje věc. Vystrnadila mě z pokoje a přilepila dveře do rámu. A pak jimi bouchla.
Protože byl již skoro čas oběda, vydala jsem se obejít náš statek a nakrmit naši zvěř. Prasnici Kamile jsem hodila matčinu skříň plnou luxusního oblečení, které bylo vyrobeno z ovčí vlny, ovci Světlaně jsem hodila malá telátka naší kravky Rozárky a mého otce jsem nakrmila mršinou, kterou jsem nalezla u kupky hnoje. Když moje pochůzka skončila a já zrovna procházela kolem matčina okna, něčeho jsem si všimla.
Matka plakala.
Nemohla jsem uvěřit svým očím. Za ta léta, co ji znám, jsem ji nikdy neviděla plakat. Ani když mě porodila a řekla, že tohle rozhodně není její dítě, protože je bílé a poslední muž, se kterým spala, byl jihokorejský afričan. Přemýšlela jsem zda jít za ní a utěšit ji a zeptat se, co jí trápí. To už jsem však byla v místním lunaparku a tři hodiny jsem rajdila koně na kolotoči. Když jsem se vrátila domů, podojila jsem kravku, aby matka měla čerstvé mléko a ulehla do mého pelechu, který byl vyroben z kostí naší mrtvé klisny Olgy. Přesto že jsem byla velmi znavena jsem celou noc nemohla usnout. Přemýšlela jsem, kde chudá farmářka jako moje matka bere tolik peněz na drahé botičky a také nad tím, proč včera tolik brečela. V tom mě napadl geniální nápad - nainstaluji do naší farmy kamery!
Druhý den ráno jsem z naší farmy vystřelila rychlostí lenochoda, takže než jsem vyšla z hlavní budovy, bylo ráno dalšího dne.
Do města to bylo vskutku daleko a jediné tři možnosto, jak se dostat do města jsou taxík, který ale stojí moc peněz, které nemám, protože mi je moje matka šlohla, stop, a potom náš tetřev hlušec. Nasedla jsem na něj, nařídila mu směr město a ujížděla na něm jako na divokém koni, než jsme si uvědomila, že míří do hlubokého potoka spáchat sebevraždu. Okamžitě jsem z něj seskočila a rozhodla se, že pojedu na stopa. Stoupla jsem si k místní cestě a čekala na nějakého bohatýra, který zde bude projíždět v jeho kočáru ze zlata a diamantů, nabídne mi odvoz a poté se stanu jeho ženou a také získám celé jeho bohatství. Naneštěstí jel kolem jen postižený syn místního sedláka. Jugoslav se jmenoval.
,,Ahoj Anice, chceš někam zavést?" zeptal se mě a já se do něj bezhlavě zamilovala. Usedla jsem do jeho kočáru z hoven, který neměl kola a musela jsem šlapat, abychom se někam dostali. Když jsme se dostali do města, měla jsem nohy jako ruská vzpěračka.
,,Sbohem, můj milý," rozloučila jsem se s Jugoslavem.
,,Eeeemd dhdhdh rurujejlehhgggggg," pravil mi láskyplně.
Město bylo malinké, avšak kulturně různorodé. Na jedné straně jste mohli potkat místní coury, na straně druhé se poflakovaly šlapky z druhé vsi, a když jste se podívali k vedlejší ulici, mohli jste tam spatřit lehké ženy z celého světa. Vydala jsem se tedy do vedlejší ulice, kde byla i elektronika.
,,Dobrý den, máte zde nějaké kamery?" zeptala jsem se prodavače, který si zrovna natáčel, jak si dělá dobře pod pultem a promítal to na náměstí. Prodavač se slastně usmál a zavedl mě do malého kumbálku, kde byla tma. Již jsem se začínala připravovat na svůj první pohlavní styk. Z kabelky jsem vytáhla střívko z našeho vepře Jonáše a začala ho nasazovat na jeho úd. Najednou se rozsvítilo. Všude bylo plno kamer a moderní techniky.
,,Malá holčičko, proč potřebuješ kameru? Nabádá tě k tomu tvůj prasácký strýček?" zeptal se mě muž, když vytáčel 911.
,,Ale kdepak pak, chci natáčet svou mámu, když si myslí, že se nikdo nedívá," odvětila jsem. Muž již začal vytáčet FBI, ale když jsem dodala, že si myslím, že mě okrádá o těžce vydělané peníze z uranového dolu, pochopil to a za malou službičku mi nabídl horké zboží - mikrokamery, které měřily pouze 2 metry a daly se schovat do čajové konvice nebo plyšového medvídka. Prodavači jsem poděkovala celým svým srdcem, protože jsem u sebe neměla žádné peníze, a pádila si to zpět do našeho statku. Matka byla zrovna na drbech u naší sousedky, a tak jsem využila situace. Proplížila jsem se do matčina pokoje, kde jsem do její postele nainstalovala první kameru. Druhou jsem poté nainstalovala ke mně a tu poslední do naší kadibudky. Člověk přece nikdy neví, vysvětlovala jsem našemu kocourovi Josefovi. Kocour Josef mi rozkšrábal obličej do krve a olízl si drápky.
Nastal večer a já slyšela vchodové dveře. Matka se vrátila od sousedky, a podle nepravidelných kroků a smíchu jsem si domyslela, že je opilá. Skvělá příležitost k tomu, abych zjistila, odkud má peníze na ty lodičky! Její lodičky klapaly po schodišti nahoru a poté chodbou k jejímu pokoji. Zavřela za sebou dveře a já zapnula monitory. Matka seděla na posteli a vyzouvala si své nádherné lodičky, pro které bych se vyspala s kdejakým vesničanem. Přistihla jsem se, že si u toho hladím mušličku, tak jsem v klidu pokračovala. Matka si své botičky uklidila do obří krabice, která byla vyrobena ze zlata, a poté ji schovala do tajného otvoru v podlaze. Všimla jsem si že tam má i několik bankovek. Matka poté ulehla do své postele a začala mluvit sama se sebou. ,,Jsem tak ráda, že jsem okradla Anici," pravila a já byla v naprostém šoku. Ale to jsem si jen představovala, protože jsem to stejně věděla!
Musela jsem ji potrestat, ale jak? Vzala jsem do ruky sekáček na maso a už si představovala, jak ji usekávam hlavu, ale to mi nepřišlo moc kruté. A co kdybych jí tu krabici ukradla a zničila? Ano, přesně to udělám, zpovídala jsem se reportérce, která k nám přišla natáčet záhadné uhynutí 29 krav.
Druhý den ráno šla matka na svoje středeční pochůzky. Počkala jsem, než opustí areál farmy a vletěla jsem do jejího pokoje. Otevřela jsem tajný poklop v její hlínové podlaze, ale nic tam nebylo! Byla jsem v naprostém šoku a rozhodla se zavolat FBI, CIA a SWAT, že moji matku zlodějku někdo okradl. Pak jsem si to však rozmyslela, protože jsem si všimla našeho kocoura, jak nějakou krabici táhne ve své tlamičce. Ihned jsem se za ním rozběhla se sekáčkem v ruce, abych ho mohla za tuto nekalost náležitě potrestat.
Po vydatném kočičím sendviči jsem krabici otevřela a spatřila je - nádherné, obyčejné bytosti nenáležející lodičky z pravého křišťálu. Opatrně jsem je vzala do rukou, přitom si zula mé boty z kozí kůže a nazula si tyto poklady. Padly mi jako ulité. Cítila jsem se nebesky, jako kdybych byla carevna celého tohoto světa, nikdo nebyl nade mnou, pouze já a moje lodičky. Prohrabala jsem se v krabici a vzala si peníze, o které mě matka okradla - jeden dollar a dva špendlíky, celé moje jmění za poslední čtyři měsíce. V krabici jsem dále našla luxusní šatičky z nové kolekce od Donatelly Versáčkové a také naprosto sexuální náramek od vietnamců. Všechny věcičky jsem si vzala jako pomstu za to, že mě matka celý život sprostě okrádala a odkráčela jsem si to do kurníku, kde jsem začala spřádat plány na to, jak se stanu bohatou a uznávanou paničkou, kterou by chtěl v postýlce každý muž, žena, dítě i zvíře, a která by se stala idolkou všech náctiletých děveček.
Když se téhož dne matka přiřítila domů a nenašla svou drahocennou krabici tam, kde ji nechala, rozzuřila se do běla. Jako první šla samozřejmě do mého kurníku, který rozsekala kladivem a taky dvě slepice.
,,Anice, kde to je!" Křičela máti a já začala fejkově plakat. Zapřísáhla jsem se, že nevím o čem mluví a že jsem celý den byla tady a šila jsem si ze skořápek nový čepec.
,,Ale když jsem šla do koupelny, viděla jsem naši Kadibundu jak vchází do tvého pokoje a potom ji slyšela se ďábelsky smát," lhala jsem jako když tiskne. Matka mi samozřejmě uvěřila, objala mě a omluvila se za to, že mě podezřívala z takovéto škaredé věci...to jsem si však jen představovala a ve skutečnosti mi naplácala rákoskou ze slepičích per a kravských hoven za to, že jsem Kadibundu nezastavila. S brekem jsem ulehla v mém novém pokoji, králikárně, a začala fejkově brečet. V duchu jsem se však smála, protože se právě zrodila nová a vylepšená Anice. Anice, která ovládne svět, Anice, která bude perfektní malá lhářka, Anice taková, jakou ji známe dnes!
A co se stalo s příbuznou, ptáte se? Inu, to nikdo kromě mé matky neví. Poté, co ji navštívila v pokoji, jsem uslyšela smrtelný křik a pak věčné ticho. Když jsem se do pokoje podívala, nic nenasvědčovalo boji ani vraždě. Vlastně celý pokoj byl uklizený, postel ustlaná, závěsy roztažené, mrtvola mé příbuzny visící ze stropu, květiny zalité.
Všechno vypadalo normálně.
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tinushe Tinushe | Web | 19. listopadu 2016 v 21:18 | Reagovat

Tak dostat kravíma hovnama bych nechtěla.
Mě bijí ostatní růžema naloženýma v lihu.
Chci znát další pokračko. 8-O

2 Eliss Eliss | Web | 20. listopadu 2016 v 10:00 | Reagovat

Super :-D  :-D  :-D

3 stuprum stuprum | Web | 25. listopadu 2016 v 0:07 | Reagovat

Donatella Versáčková musí být krásná, když má tak překrásné jméno. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Antispam.er.cz